Archimédův zákon
Jakou maximální hmotnost může mít člověk, který stojí na plovoucí kře, aby se nenamočil? Vodorovná plocha kry má obsah \(S = 2\,\mathrm{m^2}\) a kra má tloušťku \(d = 30\,\mathrm{cm}\). Hustota ledu je \(900\,\mathrm{kg\,m^{-3}}\), hustota vody je \(1000\,\mathrm{kg\,m^{-3}}\). Považujte kru za tuhou; člověk stojí uprostřed a kra se nenaklání.
Maximální hmotnosti odpovídá mezní stav těsně předtím, než voda dosáhne nad horní plochu kry. Horní plocha je tedy právě v úrovni hladiny.
Budeme uvažovat síly, které působí na kru. V mezním stavu je ponořený celý objem kry \(V_{\text{kry}}\). Vztlaková síla \(F_{\text{vz}}\) směřuje vzhůru. Dolů působí gravitační síla, kterou Země přitahuje kru, a tíha člověka, tedy síla, kterou člověk tlačí na kru. Tíhu člověka označíme \(G\). Pro rovnováhu kry tedy platí:
Jelikož neznáme hmotnost kry, vyjádříme si ji pomocí hustoty ledu a objemu kry:
Objem kry vyjádříme z obsahu její vodorovné plochy \(S\) a tloušťky \(d\):
Dosadíme tento objem do vztahu pro hmotnost člověka:
A nakonec čísla:
Maximální hmotnost člověka je \(60\,\mathrm{kg}\).
Uvnitř dutá mosazná koule má hmotnost \(1{,}20\,\mathrm{kg}\). Určete tloušťku její stěny, má-li po úplném ponoření ve vodě zůstat v rovnováze v libovolné hloubce.
\(\rho_{\text{mosazi}} = 8\,500\,\mathrm{kg\,m^{-3}}\), \(\rho_{\text{vody}} = 1\,000\,\mathrm{kg\,m^{-3}}\)
Po úplném ponoření se vytlačený objem vody s hloubkou nemění. Koule proto zůstane v rovnováze v libovolné hloubce právě tehdy, když se vztlaková a tíhová síla vyrovnají. Kouli považujeme za uzavřenou a hmotnost vzduchu v dutině zanedbáme.
Vnější objem koule označíme \(V\). Vztlaková síla se počítá z tohoto celého objemu, protože právě takový objem vody ponořená koule vytlačí:
Dosadíme hmotnost koule a hustotu vody:
Z vnějšího objemu koule určíme její vnější poloměr \(R\):
Uvedená hmotnost patří mosazné stěně. Objem mosazi proto vypočteme z hmotnosti a hustoty mosazi:
Objem dutiny dostaneme tak, že od celého vnějšího objemu koule odečteme objem mosazi:
Vnitřní poloměr koule označíme \(r\). Dutina má tvar koule, proto:
Tloušťka stěny \(t\) je rozdíl vnějšího a vnitřního poloměru:
Tloušťka stěny mosazné koule je přibližně \(2{,}7\,\mathrm{mm}\).
Uzavřený ocelový plovák má tvar koule o vnějším průměru \(24\,\mathrm{cm}\). Ve vodě plave tak, že hladina je \(16\,\mathrm{cm}\) nad jeho nejnižším bodem. Vypočtěte tloušťku stěny plováku.
\(\rho_{\text{oceli}} = 7\,800\,\mathrm{kg\,m^{-3}}\), \(\rho_{\text{vody}} = 1\,000\,\mathrm{kg\,m^{-3}}\)
Nejprve určíme objem ponořené části plováku. Vnější poloměr plováku je polovina jeho průměru. Výška ponořené části se měří od nejnižšího bodu plováku až k hladině:
Ponořená část koule je kulová úseč o výšce \(h\). Její objem \(V_p\) vypočteme ze vztahu:
Plovák je v klidu, takže vztlaková síla má stejnou velikost jako jeho tíhová síla. Z rovnováhy určíme hmotnost plováku:
Hmotnost vzduchu uvnitř zanedbáme, proto je vypočtená hmotnost zároveň hmotností ocelové stěny. Z ní určíme objem oceli:
Celý vnější objem plováku vypočteme z vnějšího poloměru \(R\):
Objem vnitřní dutiny dostaneme odečtením objemu oceli od celého vnějšího objemu:
Vnitřní poloměr dutiny označíme \(r\). Pro objem dutiny platí:
Tloušťka stěny \(t\) je rozdíl vnějšího a vnitřního poloměru:
Tloušťka stěny ocelového plováku je přibližně \(3{,}9\,\mathrm{mm}\).