Pohyb rovnoměrný přímočarý
Dívka nese na ruce vránu a jde rychlostí 4 km h−1. Když je od svého domu vzdálena 3 kilometry, vrána vzlétne z její ruky a začne mezi ní a domem létat rychlostí 18 km h−1. U domu se otočí a letí zpět k dívce, u ní se otočí a letí zpět k domu, a tak pořád dokola. Kolik kilometrů vrána nalétá, než dívka dojde domů?
Není nutné počítat délku jednotlivých přeletů vrány.
Idealizace: Předpokládáme, že se vrána u domu i u dívky otočí okamžitě, při otáčení nezastavuje a létá bez přestávky až do příchodu dívky domů.
Vrána tedy létá stále stejnou známou rychlostí. Stačí zjistit, jak dlouho bude létat, a z této doby snadno vypočítáme celkovou nalétanou vzdálenost.
Díky uvedené idealizaci se doba letu vrány rovná době, za kterou dívka dojde domů. Známe rychlost chůze dívky i její vzdálenost od domu, takže tuto dobu vypočítáme:
Tedy:
Dosadíme:
Vrána nalétá \(13{,}5\,\mathrm{km}\).
Bruslařka jela polovinu dráhy rychlostí 15 km h−1. Druhou polovinu dráhy jela rychlostí 25 km h−1. Vypočítejte bruslařčinu průměrnou rychlost na celé dráze.
Průměrná rychlost na celé dráze není \(20\,\mathrm{km\,h^{-1}}\), protože oběma rychlostmi jede cyklista stejně dlouhou dráhu, ale po různou dobu.
Proč?
Aritmetický průměr obou hodnot by to byl v případě, kdyby těmito rychlostmi bruslařka ujela vždy stejnou dobu. Třeba 30 minut rychlostí \(15\,\mathrm{km\,h^{-1}}\) a 30 minut rychlostí \(25\,\mathrm{km\,h^{-1}}\).
Ale jelikož jede vždy polovinu dráhy (ne polovinu doby), jede první polovinu dráhy menší rychlostí, a proto tato polovina trvá delší dobu. Té nižší rychlosti je tedy časově víc než vyšší rychlosti.
Průměrná rychlost na celé dráze tedy bude blíže \(15\,\mathrm{km\,h^{-1}}\) než \(25\,\mathrm{km\,h^{-1}}\).
Průměrnou rychlost počítáme jako celkovou dráhu dělenou celkovým časem:
Celkový čas je součtem doby jízdy první poloviny trati a doby jízdy druhé poloviny trati.
Jednotlivé doby pak vypočítáme:
Dosadíme do rovnice pro průměrnou rychlost:
Upravíme:
Jde o tzv. harmonický průměr rychlostí.
Dosadíme číselné hodnoty:
Průměrná rychlost bruslařky na celé dráze je \(18{,}75\,\mathrm{km\,h^{-1}}\).
Cyklista jede dráhu po větru 30 minut. Stejnou dráhu jede proti větru 60 minut. Za jak dlouho ujede tuto dráhu při bezvětří?
Časy 30 a 60 minut nelze zprůměrovat. V použitém modelu vítr mění výslednou rychlost cyklisty vzhledem k silnici, a proto stejná dráha trvá pokaždé jinak dlouho.
Model úlohy: Předpokládáme, že cyklista udržuje vůči okolnímu vzduchu v obou směrech stejnou rychlost a že se k ní rychlost větru jednoduše vektorově přičítá. Ve skutečné jízdě vítr především mění odpor vzduchu; bez této idealizace by z uvedených údajů dobu při bezvětří nebylo možné jednoznačně určit.
Označíme \(v\) rychlost cyklisty vůči vzduchu a \(u\) velikost rychlosti větru. Při bezvětří je rychlost cyklisty vzhledem k silnici právě \(v\). Po větru se rychlosti sčítají, takže výsledná rychlost je \(v+u\). Proti větru se rychlost větru odečítá, takže výsledná rychlost je \(v-u\); zadaný pohyb zároveň předpokládá \(v>u\). Doby jízdy převedeme na hodiny:
V obou případech ujede cyklista tutéž dráhu \(s\):
Obě vyjádření dráhy se tedy musejí rovnat. Dosadíme známé doby:
Rychlost cyklisty při bezvětří je tedy trojnásobkem rychlosti větru. Společnou dráhu nyní vyjádříme pomocí jízdy proti větru:
Při bezvětří jede cyklista rychlostí \(v=3u\). Potřebný čas proto vypočítáme:
Výsledek dává smysl: při bezvětří musí být doba jízdy delší než 30 minut po větru, ale kratší než 60 minut proti větru.
Při bezvětří ujede cyklista stejnou dráhu za \(40\,\mathrm{min}\).
Dvě města A a B jsou od sebe vzdálena 210 km. Z města A vyjel osobní automobil rychlostí 70 km h−1 směrem do města B. O 1 hodinu později vyjel z města B autobus rychlostí 50 km h−1 směrem do města A. Určete, za jak dlouho od výjezdu osobního automobilu se vozidla potkají. Jak daleko od města A dojde k jejich setkání?
Nejprve si všimneme hodinového zpoždění autobusu. První hodinu jede pouze osobní automobil.
Za tuto hodinu automobil ujede:
V okamžiku, kdy autobus vyjíždí z města B, zbývá mezi vozidly vzdálenost:
Od této chvíle jedou vozidla proti sobě. Rychlost jejich vzájemného přibližování je proto součtem obou rychlostí:
Čas od výjezdu autobusu do setkání je:
Otázka se však ptá na dobu od výjezdu osobního automobilu. Musíme tedy přičíst první hodinu, během níž autobus ještě stál:
Vzdálenost místa setkání od města A je dráha, kterou za tuto dobu ujede osobní automobil:
Pro kontrolu autobus jel \(\frac{7}{6}\,\mathrm{h}\), a proto urazil \(\frac{175}{3}\,\mathrm{km}\). Součet obou drah je skutečně celých 210 km:
Vozidla se potkají \(2\,\mathrm{h}\,10\,\mathrm{min}\) po výjezdu osobního automobilu, přibližně \(151{,}7\,\mathrm{km}\) od města A.
Na stadionu uběhnu 1500 metrů za 4 minuty a 50 sekund. Předběhne mě alespoň o jedno kolo běžec, který tutéž trať poběží v čase světového rekordu 3 minuty a 26 sekund, než doběhnu do cíle? Oba vyběhneme ve stejný okamžik. Předpokládáme, že oba poběžíme rovnoměrným tempem. Ovál, na kterém poběžíme, měří 400 metrů.
Předběhnout o jedno celé kolo znamená získat náskok 400 metrů. Protože oba běžci vyběhnou současně a běží rovnoměrně, náskok rychlejšího běžce narůstá jejich rozdílem rychlostí.
Nejprve převedeme oba časy na sekundy:
Index \(\mathrm{m}\) označuje můj běh a index \(\mathrm{r}\) běh v rekordním čase. Vypočítáme obě rychlosti:
Každou sekundu získá rychlejší běžec náskok daný rozdílem těchto rychlostí. Jde o relativní rychlost:
Čas potřebný k získání náskoku jednoho kola vypočítáme jako 400 metrů dělených relativní rychlostí:
Tento okamžik nastane dříve, než rychlejší běžec dokončí závod, a samozřejmě také dříve než můj doběh:
Pro kontrolu: v čase 206 sekund má rychlejší běžec uběhnuto 1500 metrů, zatímco já uběhnu přibližně:
V cíli rychlejšího běžce je tedy jeho náskok už větší než jedno celé kolo, což výsledek potvrzuje.
Ano. Rychlejší běžec mě předběhne o celé kolo přibližně po \(3\,\mathrm{min}\,10\,\mathrm{s}\) od startu.
Jezdící schody (eskalátor) mě vyvezou nahoru za 30 sekund. Pokud jsou jezdící schody vypnuty, vyjdu po nich nahoru za 1 minutu. Za jak dlouho budu nahoře, pokud schody pojedou a já po nich zároveň půjdu?
Časy 30 a 60 sekund nesčítáme ani neodečítáme. Schody i člověk se pohybují vzhůru současně, proto se budou sčítat jejich rychlosti.
Označíme celou délku eskalátoru \(L\). Samotné jedoucí schody urazí tuto délku za 30 sekund, jejich rychlost tedy je:
Když jsou schody vypnuté, ujdu tutéž délku za 1 minutu, tedy za 60 sekund. Moje rychlost chůze vůči schodům je:
Předpokládáme, že po jedoucích schodech jdu stejným tempem jako po vypnutých. Oba pohyby míří vzhůru, a proto jejich rychlosti sečteme:
Celou délku \(L\) tedy společným pohybem urazím za:
Pro kontrolu: za 20 sekund mě schody posunou o \(\frac{2}{3}\) celé délky a chůzí se posunu o zbývající \(\frac{1}{3}\). Dohromady je to právě celá délka eskalátoru:
Pokud schody pojedou a zároveň po nich půjdu, budu nahoře za \(20\,\mathrm{s}\).