Absolutní hodnota
Vzdálenost od nuly, rovnice, nerovnice, grafická řešení
Absolutní hodnota vypadá jako zvláštní značka kolem čísla nebo výrazu. Její význam je ale jednoduchý: říká, jak daleko je dané číslo od nuly. Z této jediné myšlenky se dají pochopit i rovnice, nerovnice a jejich grafická řešení.
1. Vzdálenost od nuly
Absolutní hodnota čísla je jeho vzdálenost od nuly na číselné ose.
Číslo 3 je od nuly vzdálené 3 jednotky. Číslo −3 je od nuly také vzdálené 3 jednotky. Proto
Znaménko čísla nám říká, na které straně od nuly leží. Absolutní hodnota říká jen vzdálenost. A vzdálenost nemůže být záporná.
Důležité: Záporný klidně může být výraz uvnitř absolutní hodnoty. Nezáporný je až výsledek absolutní hodnoty. Pro každé reálné číslo \(x\) tedy platí
Formálně:
To druhé pravidlo neznamená, že výsledek bude záporný. Když je například \(x=-5\), dostaneme \(-(-5)=5\).
Který mráz je větší?
Venku je jednou −15 °C, podruhé −10 °C. Větší mráz je při −15 °C: teplota je 15 stupňů pod nulou, ne jen 10.
Samotná čísla ale porovnáváme opačně: \(-15<-10\). Velikost mrazu zde vyjadřuje vzdálenost teploty od nuly: \(|-15|=15>10=|-10|\). Menší teplota tedy může znamenat větší mráz.
Jednoduché výpočty
Příklad 1
Číslo 7 je od nuly vzdálené 7 jednotek.
Příklad 2
Číslo −5 leží vlevo od nuly, ale jeho vzdálenost od nuly je 5.
Příklad 3
Nula je od nuly vzdálená 0 jednotek.
Příklad 4
Nejprve spočítáme výraz uvnitř absolutní hodnoty. Teprve potom vezmeme jeho absolutní hodnotu.
Příklad 5
U každé absolutní hodnoty postupujeme zvlášť.
Pozor na častou chybu: Absolutní hodnota není pokyn „smaž všechna minus“. Nejprve musíme spočítat celý výraz uvnitř. Například
nikoli 7.
2. Rovnice s absolutní hodnotou
U rovnice s absolutní hodnotou je nejdůležitější stále myslet na vzdálenost.
Když platí
říkáme tím: „\(A\) je od nuly vzdálené 2.“ Na číselné ose jsou ale ve vzdálenosti 2 od nuly dva body: 2 a −2. Proto musí platit
Právě odtud vznikají dvě možnosti. Nejde o trik ani o naučené „plus minus“.
Příklad 1: \(|x|=2\)
Hledáme čísla, která jsou od nuly vzdálená 2. Taková čísla jsou dvě:
Řešení: \(x\in\{-2;\,2\}\).
Příklad 2: \(|x+1|=2\)
Tentokrát není v absolutní hodnotě samotné \(x\), ale výraz \(x+1\).
Rovnice říká: Výraz \(x+1\) je od nuly vzdálený 2. Proto může být roven 2 nebo −2.
1. možnost
2. možnost
Řešení: \(x\in\{-3;\,1\}\).
Stejnou rovnici můžeme chápat i jinak: \(|x+1|\) je vzdálenost čísla \(x\) od čísla −1. Hledáme tedy čísla, která jsou od −1 vzdálená 2. Jsou to −3 a 1.
Příklad 3: \(|2x|+3=5\)
Nejprve musíme absolutní hodnotu osamostatnit.
Teď už rovnice říká: Výraz \(2x\) je od nuly vzdálený 2. Proto opět vzniknou dvě možnosti.
1. možnost
2. možnost
Řešení: \(x\in\{-1;\,1\}\).
Rychlá kontrola
Jestli po osamostatnění absolutní hodnoty dostaneme například \(|A|=-3\), rovnice nemá řešení. Absolutní hodnota totiž nemůže vyjít záporně.
3. Nerovnice s absolutní hodnotou
U nerovnic zase pomůže stejná představa: absolutní hodnota je vzdálenost.
- \(|A|<2\) znamená: \(A\) je od nuly vzdálené méně než 2. Leží tedy mezi −2 a 2.
- \(|A|>2\) znamená: \(A\) je od nuly vzdálené více než 2. Leží tedy vlevo od −2 nebo vpravo od 2.
Pro značky \(\le\) a \(\ge\) platí totéž, jen krajní body do řešení patří.
Příklad 1: \(|x|>2\)
Hledáme čísla, jejichž vzdálenost od nuly je větší než 2.
Čísla mezi −2 a 2 jsou od nuly příliš blízko. Potřebujeme body vně tohoto intervalu. Proto
Řešení: \(x\in(-\infty;-2)\cup(2;\infty)\).
Příklad 2: \(|x|<2\)
Hledáme čísla, jejichž vzdálenost od nuly je menší než 2. Taková čísla leží mezi −2 a 2. Proto
Řešení: \(x\in(-2;2)\).
Příklad 3: \(|x+1|\ge 2\)
Rovnice \(|x+1|=2\) měla dvě hraniční hodnoty: \(x=-3\) a \(x=1\).
Teď chceme, aby vzdálenost byla alespoň 2, tedy 2 nebo více. Hledáme proto hodnoty vně intervalu mezi −3 a 1, tentokrát včetně krajních bodů.
Algebraicky:
Po odečtení 1:
Řešení: \(x\in(-\infty;-3]\cup[1;\infty)\).
Příklad 4: \(|2x|+3<5\)
Nejprve osamostatníme absolutní hodnotu.
Teď říkáme: Výraz \(2x\) je od nuly vzdálený méně než 2. Proto musí ležet mezi −2 a 2:
Celou dvojitou nerovnici vydělíme kladným číslem 2, takže směry nerovností zůstávají stejné:
Řešení: \(x\in(-1;1)\).
Co si z nerovnic zapamatovat
Nejdřív vždy osamostatníme absolutní hodnotu. Je-li pravá strana kladná, přemýšlíme potom o vzdálenosti:
- „menší než“ → uvnitř mezi dvěma hraničními body,
- „větší než“ → vně dvou hraničních bodů,
- \(\le\) nebo \(\ge\) → krajní body do řešení patří,
- \(<\) nebo \(>\) → krajní body do řešení nepatří.
4. Grafická řešení
Nerovnici můžeme řešit také pomocí grafů.
Myšlenka je jednoduchá. Každou stranu nerovnice chápeme jako funkci. Například u
porovnáváme grafy
Hledáme ta \(x\), pro která je graf \(y=|x|\) níž než přímka \(y=2\).
U značky \(>\) naopak hledáme místa, kde je první graf výš. U značky \(\ge\) může být také stejně vysoko.
Průsečíky grafů nám dávají hraniční hodnoty. Teprve potom podle zadání vybereme správné intervaly na ose \(x\).
4.1 \(|x|<2\) a \(|x|>2\) – společný graf
Krok 1: nejprve bez absolutní hodnoty
Začneme funkcí
Jejím grafem je přímka procházející počátkem.
Krok 2: co udělá absolutní hodnota
Funkce \(y=|x|\) nesmí mít záporné hodnoty \(y\).
Část grafu \(y=x\), která ležela pod osou \(x\), se proto zrcadlově překlopí nad osu \(x\). Část, která už byla nad osou \(x\), zůstane beze změny.
Vznikne graf ve tvaru písmene V s vrcholem v bodě \((0;0)\).
Krok 3: přidáme \(y=2\)
Nakreslíme vodorovnou přímku
S grafem \(y=|x|\) se protne v bodech, jejichž \(x\)-ové souřadnice jsou −2 a 2.
Teď už jen porovnáváme výšky obou grafů:
- mezi −2 a 2 je \(y=|x|\) pod \(y=2\) → platí \(|x|<2\),
- vlevo od −2 a vpravo od 2 je \(y=|x|\) nad \(y=2\) → platí \(|x|>2\).
Proto
Body −2 a 2 do žádného z těchto dvou řešení nepatří, protože obě nerovnosti jsou ostré.
4.2 \(|x+1|\ge 2\)
Krok 1: bez absolutní hodnoty
Nejprve nakreslíme
Je to přímka, která protíná osu \(x\) v bodě \(x=-1\).
Krok 2: absolutní hodnota
Teď přejdeme k
Část původní přímky, která ležela pod osou \(x\), překlopíme nahoru. Vznikne V s vrcholem v bodě \((-1;0)\).
Krok 3: porovnáme s \(y=2\)
Přidáme vodorovnou přímku
Průsečíky mají \(x\)-ové souřadnice −3 a 1.
Nerovnost obsahuje znak \(\ge\), takže hledáme místa, kde je graf \(y=|x+1|\) nad přímkou \(y=2\) nebo přímo na ní.
To nastává pro
Řešení: \(x\in(-\infty;-3]\cup[1;\infty)\).
4.3 \(|2x|+3<5\)
Tady je důležité nepřeskočit jeden krok. Absolutní hodnota působí pouze na \(2x\), zatímco \(+3\) posouvá výsledný graf nahoru.
Krok 1: bez absolutní hodnoty
Začneme funkcí
Krok 2: absolutní hodnota
Přejdeme k
Část grafu \(y=2x\) pod osou \(x\) překlopíme nahoru. Vznikne užší V než u \(y=|x|\).
Krok 3: přičteme 3
Funkce
vznikne posunutím celého grafu \(y=|2x|\) o 3 jednotky nahoru. Vrchol se přesune z \((0;0)\) do \((0;3)\).
Krok 4: porovnáme s \(y=5\)
Přidáme vodorovnou přímku
S grafem \(y=|2x|+3\) se protne pro \(x=-1\) a \(x=1\).
Máme znak \(<\), takže hledáme \(x\), pro která je graf \(y=|2x|+3\) pod přímkou \(y=5\).
To je mezi oběma průsečíky:
Řešení: \(x\in(-1;1)\).
5. Shrnutí
Absolutní hodnota je především vzdálenost.
- \(|x|\) říká, jak daleko je \(x\) od nuly.
- Výsledek absolutní hodnoty je vždy \(\ge 0\).
- \(|A|=b\) pro \(b>0\) vede ke dvěma možnostem: \(A=b\) nebo \(A=-b\).
- Pro \(b>0\) znamená \(|A|<b\) hodnoty uvnitř mezi dvěma hraničními body.
- Pro \(b>0\) znamená \(|A|>b\) hodnoty vně dvou hraničních bodů.
- U grafického řešení porovnáváme výšky dvou grafů a z průsečíků získáme hraniční hodnoty \(x\).
Když si u absolutní hodnoty místo naučeného pravidla vždy položíme otázku „Jakou vzdálenost tato absolutní hodnota popisuje?“, většina rovnic i nerovnic začne dávat smysl.
Po stisknutí tlačítka se objeví tiskový dialog. V políčku pro tiskárnu vyberte Uložit jako PDF, případně můžete kapitolu rovnou vytisknout.