Lineární funkce a lineární rovnice

Předpis lineární funkce, graf lineární funkce, lineární rovnice, úlohy


Lineární funkce: přímka z dvou čísel

Lineární funkce říká, jak se mění výstup \(y\), když změníme vstup \(x\). Její graf je vždy přímka; na konečném obrázku proto vidíme jen její úsečku.

Obecný předpis lineární funkce je

\[ y=ax+b,\qquad a,b\in\mathbb{R}. \]

\(a\) je směrnice: určuje sklon přímky. \(b\) je absolutní člen: říká, kde přímka protne osu \(y\), tedy jaká je hodnota pro \(x=0\).

Konkrétní předpis y se rovná dvě x plus tři. Žlutá šipka ukazuje na dvojku jako na směrnici a rovná se dvěma; druhá žlutá šipka ukazuje na trojku jako na absolutní člen b a rovná se třem.
  • \(a>0\): s rostoucím \(x\) roste i \(y\); přímka stoupá zleva doprava.
  • \(a<0\): s rostoucím \(x\) \(y\) klesá; přímka klesá zleva doprava.
  • \(a=0\): dostaneme konstantní funkci \(y=b\), vodorovnou přímku.
  • \(b=0\): dostaneme přímou úměrnost \(y=ax\), jejíž graf prochází počátkem.
  • Záporné \(b\) posune průsečík s osou \(y\) pod počátek, kladné \(b\) nad počátek.

Jak přečíst \(a\) a \(b\) z grafu

Nejprve si všimneme bodu na ose \(y\). Ten má \(x=0\), takže jeho výška je přímo \(b\). Směrnici neodečítáme „podle úhlu“: vybereme dva body přímky a spočítáme poměr změn

\[ a=\frac{\Delta y}{\Delta x}=\frac{\text{kolik nahoru nebo dolů}}{\text{kolik doprava}}. \]
Začneme v \((0;1)\), protože \(b=1\). Když se \(x\) zvětší o 2, \(y\) se zvětší o 1: \(a=\frac{1}{2}\).
Stejný postup, jen krok vede dolů. Proto je \(a=\frac{-1}{2}\). Nejjednodušší přímá úměrnost je \(y=x\): má \(a=1\), \(b=0\) a prochází body \((0;0)\), \((1;1)\).

Lineární rovnice a její spojení s funkcí

Lineární rovnice s neznámou \(x\) má po úpravě tvar

\[ ax+b=0,\qquad a,b\in\mathbb{R},\quad a\ne0. \]

Hledáme takové \(x\), pro které je levá strana rovna nule. Proto platí \(x=-\frac{b}{a}\). Přesně totéž hledáme v grafu funkce \(y=ax+b\): řešení rovnice je \(x\)-ová souřadnice průsečíku přímky s osou \(x\). Podmínka \(a\ne0\) je důležitá: kdyby \(a=0\), neměli bychom rovnici s neznámou, ale jen tvrzení \(b=0\).

Mini příklad

Vyřešme \(2x-6=0\). Přímka \(y=2x-6\) protne osu \(x\) tam, kde \(y=0\).

\[ 2x-6=0\quad\Longrightarrow\quad2x=6\quad\Longrightarrow\quad x=3. \]

Pět předpisů přečtených z grafu

U každého grafu nejprve odečteme \(b\) v bodě s \(x=0\). Potom vybereme druhý mřížový bod a určíme \(a=\frac{\Delta y}{\Delta x}\). Výsledek vždy zapisujeme jako \(y=ax+b\).

1. rostoucí

\(b=2\), za \(+3\) v ose \(x\) přibude \(+1\) v ose \(y\), tedy \(a=\frac{1}{3}\).

2. rostoucí

\(b=-1\), za \(+1\) v ose \(x\) přibudou \(+2\), tedy \(a=2\).

3. rostoucí

\(b=0\), krok \(+1,+1\), tedy \(a=1\).

4. klesající

\(b=3\), krok \(+2,-1\), tedy \(a=-\frac{1}{2}\).

5. klesající

\(b=-2\), při kroku o \(-1\) vzroste \(y\) o \(+3\); ve směru doprava tedy klesá o 3: \(a=-3\).

Jak graf sestrojit podle předpisu

Postup je vždy stejný: \(1\) vyznačíme \(b\) na ose \(y\); \(2\) směrnici zapíšeme jako vhodný krok doprava a nahoru/dolů; \(3\) označíme druhý bod; \(4\) přes oba body vedeme přímku. Zde je pět různých předpisů.

\(y=\frac{2}{3}x-2\)

  1. Vyznač \((0;-2)\).
  2. Jdi o 3 doprava a o 2 nahoru.
  3. Spojením bodů dostaneš přímku.

\(y=-2x+1\)

  1. Vyznač \((0;1)\).
  2. Jdi o 1 doprava a o 2 dolů.
  3. Spojením bodů dostaneš přímku.

\(y=\frac{1}{4}x+3\)

  1. Vyznač \((0;3)\).
  2. Jdi o 4 doprava a o 1 nahoru.
  3. Veď přímku oběma body.

\(y=-\frac{3}{2}x\)

  1. Vyznač počátek: \(b=0\).
  2. Jdi o 2 doprava a o 3 dolů.
  3. Veď přímku oběma body.

\(y=4\)

  1. Vyznač \((0;4)\).
  2. \(a=0\): žádný krok nahoru ani dolů.
  3. Veď vodorovnou přímku.

Dvě slovní úlohy

Spíše na funkci

Kolik stojí cesta?

Taxík si účtuje nástupní sazbu 45 Kč a 18 Kč za každý kilometr. Označme počet kilometrů \(x\) a cenu \(C\). Sestavíme předpis \(C(x)=18x+45\). Číslo \(45\) je cena při \(x=0\), číslo \(18\) je přírůstek za každý další kilometr.

\[ C(7)=18\cdot7+45=171. \]

Sedmikilometrová cesta stojí 171 Kč. Graf této závislosti je přímka, ale v reálné situaci bereme jen \(x\ge0\).

Spíše na rovnici

Kdy se vyplatí permanentka?

Jednorázový vstup stojí 90 Kč. Permanentka stojí 360 Kč a každá návštěva s ní 30 Kč. Pro stejnou cenu platí \(90x=360+30x\).

\[ 90x=360+30x\quad\Longrightarrow\quad60x=360\quad\Longrightarrow\quad x=6. \]

Při šesti návštěvách stojí obě možnosti stejně; od sedmé návštěvy je permanentka levnější.

Je dobré rozlišovat předpis funkce od jejího použití. Vzorec \(y=ax+b\) je definován pro všechna reálná \(x\), ale slovní úloha může dávat smysl jen pro určité vstupy, například pro nezáporný počet kilometrů.

Po stisknutí tlačítka se objeví tiskový dialog. V políčku pro tiskárnu vyberte Uložit jako PDF, případně můžete kapitolu rovnou vytisknout.


Prosím, ohodnoťte tuto kapitolu

Ohodnoťte prosím kapitolu podle toho, jak dobře byla vysvětlená.
Pomáhá nám to tvořit stále lepší a lepší obsah. Děkujeme.

Zatím nehodnoceno.