Matematika

Dělení nulou

Znění úlohy

Proč \(1\mathbin{:}0\) není \(\infty\)

Lehká
graf znázorňující proč nejde dělit nulou

Řešení úlohy

Dělení jako cesta zpátky

Dělení je obrácená cesta k násobení. Když napíšeme \(12\mathbin{:}3=4\), říkáme tím, že číslo \(4\) po vynásobení trojkou vytvoří \(12\):

\[ 12\mathbin{:}3=4 \qquad\Longleftrightarrow\qquad 3\cdot4=12. \]

Výsledek dělení tedy můžeme vždy ověřit násobením. Právě tato kontrola rozhodne i o dělení nulou.

Jaké číslo by mohlo být výsledkem?

Představme si, že by výraz \(1\mathbin{:}0\) měl nějaký výsledek \(x\). Podle významu dělení by muselo platit:

\[ 1\mathbin{:}0=x \qquad\Longrightarrow\qquad 0\cdot x=1. \]

Nulou však můžeme vynásobit jakékoli reálné číslo a výsledkem bude vždy nula:

\[ 0\cdot x=0. \]

Žádné reálné číslo tedy podmínku \(0\cdot x=1\) nesplní. Výraz \(1\mathbin{:}0\) proto nemá výsledek — není definován.

Proč nás může napadnout nekonečno

Když dělíme jedničku stále menšími kladnými čísly, výsledky opravdu rychle rostou:

\[ \begin{aligned} 1\mathbin{:}0{,}1&=10,\\[5pt] 1\mathbin{:}0{,}01&=100,\\[5pt] 1\mathbin{:}0{,}001&=1000. \end{aligned} \]

Čím blíže je kladný dělitel nule, tím větší je podíl. Tomuto popisu chování hodnot říkáme limita a zapisujeme jej:

\[ \lim_{x\to0^+}\frac{1}{x}=+\infty. \]

Zápis neříká, že \(\frac{1}{0}=\infty\). Říká pouze, jak se hodnoty \(\frac{1}{x}\) chovají pro kladná nenulová čísla, která se k nule stále přibližují.

Z druhé strany je to jinak

Přibližujeme-li se k nule zápornými čísly, výsledky naopak klesají bez omezení:

\[ \begin{aligned} 1\mathbin{:}(-0{,}1)&=-10,\\[5pt] 1\mathbin{:}(-0{,}01)&=-100,\\[5pt] 1\mathbin{:}(-0{,}001)&=-1000. \end{aligned} \]
\[ \lim_{x\to0^-}\frac{1}{x}=-\infty. \]

Z kladné strany tedy hodnoty míří k \(+\infty\), ze záporné k \(-\infty\). Oboustranná limita \(\lim_{x\to0}\frac{1}{x}\) proto neexistuje. Symbol \(\infty\) zde navíc neoznačuje reálné číslo. Popisuje, že hodnoty nejsou omezené.

Poznámka:

Hodnota funkce v určitém bodě a chování funkce v jeho okolí jsou dvě různé věci. Limita popisuje přibližování k nule; samotné číslo \(0\) ale do jmenovatele dosadit nemůžeme.

A co \(0\mathbin{:}0\)?

U výrazu \(0\mathbin{:}0\) vznikne jiný problém. Hledali bychom číslo \(x\), pro které platí:

\[ 0\cdot x=0. \]

Tentokrát podmínku splňuje každé reálné číslo. Dělení však musí mít jeden určitý výsledek, nikoli všechny možné výsledky. Proto není definováno ani \(0\mathbin{:}0\).


V oboru reálných čísel výraz \(1\mathbin{:}0\) není definován.

Symbol \(\infty\) jeho výsledkem není.


Ohodnoťte prosím úlohu

Ohodnoťte prosím úlohu podle toho, jak byla zajímavá a jak dobře bylo vysvětlené řešení. Pomáhá nám to tvořit stále lepší a lepší úlohy. Děkujeme.

Zatím nehodnoceno.

Tipy, triky, komentáře

Chybové hlášení kalkulačky neznamená, že je výsledek příliš velký na zobrazení. Znamená, že zadaná početní operace nemá v běžné aritmetice reálných čísel definovaný výsledek.

Pro každé nenulové číslo \(a\) je výraz \(\frac{a}{0}\) nedefinovaný, protože rovnice \(0\cdot x=a\) nemá řešení. Výraz \(\frac{0}{0}\) je také nedefinovaný, ale proto, že by mu vyhovovalo každé \(x\).